Ballo nevděčnic/Il ballo delle ingrate
|
|
|
|
Hudba: Claudio Monteverdi, 1608
Libreto: Ottavio Rinuccini
Choreografie a režie: Helena Kazárová
Hudební nastudování a dirigent: Tomáš Hála
Durata: 50-55 minut
Počet účinkujících: 4 taneční role, 4 pěvecké (mezzosoprano, 2x soprano, basso)
Hudební doprovod: 4-5 hudebníků
Prostor: větší pódium (min. 6x5m), historická prostora nebo divadelní scéna
Charakter: Raně barokní (manýristická) opera s tanci jako součástí díla.
Poznámka: maskér, garderoba, osvětlovač. Vhodné do historických prostor. Před představením je možné dílo uvést a na konci představení je možné zapojit diváky do jednoduchého tance. Zpíváno v italštině, možno použít titulkovací zařízení. Poprvé uvedeno v historicky poučené interpretaci 30.9. 2017 na zámku Březnice.
Scénické uvedení jednoho z prvních vokálně-tanečních děl Claudia Monteverdiho, které obsahuje jak prvky rodící se barokní opery, tak manýristického dvorského baletu. Děj díla je v podstatě žertovný: Venuše a Amor žádají Plutona, vládce podsvětí, aby přísně ztrestal duše pyšných žen, jež pohrdají po nich vzdychajícími nápadníky. Pluton rozkazuje, aby podsvětí otevřelo brány a nechalo vyjít na světlo stíny těchto utrápených nevděčnic, které dříve odmítaly nabízenou lásku. Monteverdiho hudba ovšem dává této Rinucciniho hříčce duchovní rozměr.
---------------------------------------------------------------------------------------
Terpsichora /Terpsichore
|
|
|
|
|
%20Wernerova(Terpsicore)%20Grazien_foto%20Daniel%20Rozsnyo).JPG "Click to enlarge image 06_Terpsicore-Troupova(Erato) Wernerova(Terpsicore) Grazien_foto Daniel Rozsnyo).JPG")
Hudba: G. F. Händel, 1734
Choreografie a režie: Helena Kazárová
Hudební nastudování a dirigent: Marek Štryncl
Durata: 55 minut
Počet účinkujících: 4 taneční role, 2 pěvecké (alto, soprano) a sbor (SATB)
Hudební doprovod: orchestr Musica Florea (cca 19 hudebníků)
Prostor: komorní divadelní scéna
Charakter: Barokní opera s tanci jako součástí díla.
Poznámka: maskér, garderoba, kulisy, osvětlovač nutný. Vhodné i pro děti. Může se uvádět samostatně nebo v kombinaci s pastorálou Podoby barokního tance/Les Caractères de la Danse či jiným titulem v nabídce. Poprvé uvedeno v historicky poučené interpretaci 18.9. 2010 v zámeckém divadle v Mnichově Hradišti.
Terpsichora je sugestivní dílo, nazvané podle múzy tance, které Händel složil v roce 1734 ve formě prologu pro znovuuvedení opery Il Pastor fido, poprvé představené v Londýně v roce 1712. Jde o syntézu hudebního, tanečního a divadelního žánru vrcholného baroka a v historicky poučeném provedení přináší dnešnímu divákovi nevšední vizuálně-akustický umělecký zážitek. Je to jeden z nejúspěšnějších titulů, vzniklých ze spolupráce s orchestrem Musica Florea. Uvedli jsme ho na mnoha festivalech doma i v zahraničí.
La Danza
|
|
Hudba: Ch. W. Gluck, 1755
Choreografie a režie: Helena Kazárová
Hudební nastudování a dirigent: Marek Štryncl
Durata: 50 minut
Počet účinkujících: 6 tanečních rolí, 2 pěvecké (soprano, tenor)
Hudební doprovod: orchestr Musica Florea (cca 19 hudebníků)
Prostor: komorní divadelní scéna
Charakter: Barokní/raně klasicistní opera s tanci jako součástí díla.
Poznámka: maskér, garderoba, kulisy, osvětlovač nutný. Vhodné i pro děti. Uváděno spolu s partorálním baletem Narcis a Palimene jako součástí díla. Novodobá premiéra v historicky poučené interpretaci: 26.6.2009 v Barokním divadle zámku Český Krumlov.
Toto dílo představuje ideální syntézu všech složek hudebního divadla 18. století: vokální a instrumentání hudby, kvalitních veršů, jevištního tance, jevištního výtvarna. Pastorála byla výrazem lyrických sil v rámci hudebního divadla již od 17. století, v 2. polovině 18. století se stala nezbytnou částí divadelního myšlení rokoka na barokních základech. Anakreonský námět a jeho zpracování dvěma velikány 18. století – Metastasiem a Gluckem – je výborný příklad divadelní lyriky pozdního baroka, je to dílo přístupné širokému okruhu posluchačů a diváků.
Pastýř Tirsi pozoruje se svou milou nymfou Nice západ slunce. Vyjadřuje svůj neklid nad tím, že jeho milá se musí připojit k tancům ostatních lesních nymf, znamená to pro něj loučení. Okamžik loučení se přibližuje a on cítí v srdci pochyby a žárlivost. Krásná a svůdná Nice ho uklidňuje se sobě vlastní koketérií, což jeho žárlivost jen rozdmýchává. Každý z milenců vyjadřuje odvěký paradox lásky: je milovat totéž co chtít vlastnit druhého? Jak dospět k důvěře, když se druhý vzdaluje...
----------------------------------------------------------------------------------------