Nesmrtelný Harlekýn/Immortal Harlequin
|
|
Hudba: G. Lambranzi, A. Campra, M.-A. Charpentier, J.-B.Lully et al.
Choreografie: Helena Kazárová
Durata: 15-20 minut
Počet účinkujících: 4
Hudební doprovod: reprodukovaná hudba nebo živý (2-4 hudebníci)
Prostor: pódium (min. 4,5x4,5m)+paravány nebo divadelní scéna
Charakter: Barokní. Vhodné i pro děti. Může se uvádět samostatně (durata je variabilní) nebo být součástí celovečerního představení (např. Rokokové čarování). Poprvé nastudováno v roce 2006.
Potěšte se tančenými scénkami commedie dell´arte z francouzských, anglických a italských barokních pramenů. V této suitě uvidíte dochované tance, které bavily rokokovou společnost a dokážou rozveselit i současné publikum. Postavy Harlekýna a Skaramuše a jejich ženských protějšků byly po celé období 17. a 18. století nesmírně populární. Harlekýn byl prohnaný, nesmírně ohebný a svižný, vynikal v různých skocích a podobných taškařinách. Skaramuš byl karikaturou španělské vážnosti a důstojnosti, dělal obrovské kroky, byl urážlivý a ctižádostivý. Oba charaktery sluhů (zanni) bývaly interpretovány těmi nejlepšími tanečníky rokoka. Tance oživila Helena Kazárová podle grafických záznamů F. Le Rousseaua, G. L. Pécoura, R. A. Feuilleta v Beauchamp-Feuilletově notaci a z knihy rytin Gregoria Lambranziho Neue und Curiouse Theatralische Tantz-Schul, Norimberk 1716).
-------------------------------------------------------------------------------------
Čarodějná girlanda/La guirlande enchantée
|
|
Hudba: Joseph Starzer
Choreografie a režie: Helena Kazárová
Hudební nastudování: Marek Štryncl
Durata: 28 minut
Počet účinkujících: 10
Hudební doprovod: živý (komorní orchestr), po domluvě lze i nahrávka
Prostor: komorní divadelní scéna
Charakter: Rokokový „kouzelnický“ balet. Vhodné i pro děti.
Poznámka: maskér, garderoba, kulisy, osvětlovač nutný. Lze uvádět samostatně nebo ve spojení s dalšími díly jako celovečerní program (např. s Nesmrtelným Harlekýnem jako Rokokové čarování).
První nastudování (světová premiéra v dobově poučené interpretaci) se uskutečnilo v roce 2007 s orchestrem Musica Florea) v Barokním divadle zámku Český Krumlov.
Tento balet z roku 1757 vypráví o dvou pastýřkách, Florině a Dorině, které v lese objeví čarodějnou girlandu. Jako první se tuto girlandu podaří získat Florině, girlanda má moc splnit všechna přání. Florina si přeje být v nádherné zahradě a mít hodně svědků svého štěstí. To se jí okamžitě vyplní. Její radost je ale překažena příchodem Doriny, která ji girlandu ukradne. Nyní si přeje Dorina, aby byla paní v cizí zemi a všichni ji sloužili. To se jí opět vyplní, ale Dorina nedokáže být s ničím spokojená. V nestřeženém okamžiku ji jeden vesničan girlandu vezme. Rozpoutá se mezi nimi velká tahanice, až je girlanda téměř přetržena. Přítrž tomu učiní čaroděj Dobroděj, který jim girlandu odebere. Závěrečný obraz líčí palác Štěstěny, kde jsou ti, kteří uměli lépe využít svých přání.
------------------------------------------------------------------------------------------
Pantalon a Kolombina/Pantalon und Columbine
|
|
|
|
Hudba: W.A.Mozart, KV 446
Choreografie a režie: Helena Kazárová
Hudební nastudování: Marek Štryncl
Durata: 30 minut
Počet účinkujících: 6
Hudební doprovod: živý (komorní těleso), po domluvě lze i nahrávka
Prostor: komorní divadelní scéna
Charakter: Rokoková pantomima ve stylu commedie dell´arte. Vhodné i pro děti.
Poznámka: maskér, garderoba, kulisy, osvětlovač nutný. Lze uvádět samostatně nebo ve spojení s dalšími díly jako celovečerní program (např. v představení Mozartiana). První nastudování (světová premiéra v dobově poučené interpretaci) se uskutečnilo v roce 2017 s orchestrem Musica Florea).
Pantalon a Kolombina (nazývaná též Maškaráda či Harlekyniáda) vznikla v roce 1783, pravděpodobně jako vzpomínka na šťastná léta v Salzburku. Tato hudba je navíc svázána přímo s jeho osobním vyžitím u příležitosti reduty: v dopise svému otci Mozart popisuje, že sám představoval v tomto jím zkomponovaném půlhodinovém kuse Harlekýna a jeho švagrová Kolombínu. Pravděpodobně se podílel i na scénáři, který ve zmíněném dopise nastiňuje. Jde tedy o velmi osobní hudbu, kterou psal Mozart sám pro sebe a svou rodinu, což je velmi cenné. Hudba se dochovala pouze v partu prvních houslí. Orchestraci provedl Franz Beyer. Jde o humornou zápletku ve stylu commedie dell´arte. První nastudování (světová premiéra v dobově poučené interpretaci) se uskutečnilo v roce 2017 s orchestrem Musica Florea).
----------------------------------------------------------------------------------------
Nicůtky/Les petits riens
|
|
Hudba: W.A.Mozart, KV Anh.10 299b
Choreografie a režie: Helena Kazárová
Hudební nastudování: Marek Štryncl
Durata: 30 minut
Počet účinkujících: 8
Hudební doprovod: živý (komorní těleso), po domluvě lze i nahrávka
Prostor: větší pódium (min. 6x5m) s paravány nebo komorní divadelní scéna
Charakter: Rokokové pastorální scénky.
Poznámka: maskér, garderoba, osvětlovač nutný. Lze uvádět samostatně nebo ve spojení s dalšími díly jako celovečerní program (např. v představení Mozartiana). První nastudování (světová premiéra v dobově poučené interpretaci) se uskutečnilo v roce 2017 s orchestrem Musica Florea)
W.A. Mozart jako mladý skladatel doputoval do Paříže. Tam se roku 1778 setkal s tehdy již věhlasným choreografem J.G.Noverrem a svou hudbou mu pomohl získat úspěch při inscenování jeho drobných pastorálních příběhů, které Noverre uvedl roku 1767 ve Vídni na ovšem neznámou hudbu. Les petits riens, česky Drobnůstky či Nicůtky jsou přímo manifestem pastorály – a pro nás až její karikaturou. Mozartologové si dodnes lámají hlavu nad tím, kterých dvanáct z oněch celkem dvaceti hudebních čísel je od něj – jistá je jen předehra (v dopise otci se zmiňuje o sinfonii a kontratanci a celkem dvanácti kusech, šest má být od jiných skladatelů). Hudba k Maličkostem, což byl dříve preferovaný překlad, byla považována za ztracenou a nalezena až koncem 19. století. Od té doby jsou spory o to, co je určitě Mozartovo a které jsou ony „ubohé staré francouzské nápěvy“, jak je Mozart nazývá v dopise svému otci … Oživily jsme tyto rozverné rokokové scénky, plné milostných tužeb rokokových pastýřů, pro vaše potěšení.
------------------------------------------------------------------------------------------
Narcis a Palimene
|
|
Hudba: Ch.W.Gluck: Ouverture k opeře La danza, Ch.W.Gluck (?): Ballet de Cythère (particello ze zámeckého archivu v Českém Krumlově, s.d.)
Choreografie a režie: Helena Kazárová
Hudební nastudování: Marek Štryncl
Durata: 18 minut
Počet účinkujících: 7
Hudební doprovod: živý (komorní těleso), po domluvě lze i nahrávka
Prostor: větší pódium (min. 6x5m) s paravány nebo komorní divadelní scéna
Charakter: Rokokový dějový pastorální balet. Vhodné i pro děti.
Poznámka: maskér, garderoba, osvětlovač nutný. Lze uvádět samostatně nebo ve spojení s dalšími díly jako celovečerní program (např. v představení Mozartiana nebo v rámci komorní opery La danza). První nastudování (světová premiéra v dobově poučené interpretaci) se uskutečnilo v roce 2007 s orchestrem Musica Florea).
Tento krátký pastorální balet rozvíjí téma žárlivosti po svém - žárlivost spojená s touhou získat druhého i proti jeho vůli může mít tragické následky. Naštěstí jsme v žánru pastorály, a tak vše dobře dopadne ...
---------------------------------------------------------------------------------------
Opuštěná Didó/Didone abbandonata
|
|
|
|
Hudba: Gasparo Angiolini, 1766
Choreografie a režie: Helena Kazárová
Hudební nastudování: Marek Štryncl
Durata: 40 minut
Počet účinkujících: 12
Hudební doprovod: živý (komorní orchestr), po domluvě lze i nahrávka
Prostor: komorní divadelní scéna
Charakter: Tragický výpravný dějový balet z doby klasicismu.
Poznámka: maskér, garderoba, kulisy, osvětlovač nutný. Lze uvádět samostatně nebo ve spojení s dalšími díly jako celovečerní program (např. s baletem Čarodějná girlanda, Pantalon a Kolombina ad.). První nastudování (světová premiéra v dobově poučené interpretaci) se uskutečnilo v roce 2015 s orchestrem Musica Florea).
Tento dějový balet vypráví tragický příběh královny Kartága Didó, která se snažila získat trójského hrdinu Aenea a přimět ho, aby z Kartága neodjížděl. Použila k tomu nejen svou krásu, ale také žárlivost, když předstírala zároveň náklonnost k domorodému králi Jarbovi. Tento známý příběh z Vergiliovy Aeneidy se stal v 18. století námětem mnoha oper i výtvarných děl. Italský geniální choreograf, reformátor baletu a skladatel v jedné osobě Gasparo Angiolini (1731 – 1803) ho přetvořil do akční tančené podoby, která zaujme i současného diváka.
--------------------------------------------------------------------------------
|
|
